Image 1 of 4
Image 2 of 4
Image 3 of 4
Image 4 of 4
První přiražení člunu k pevnině, první vylodění do ledu a první kroky v neuchopeném prostoru.
Poprvé zažijete pocit svobodné ztráty a necháte jím otupit celé své tělo – od kořínků vlasů až po palce u nohou. Hlavou se vám mísí myšlenky na to, kým jste byli, proč tu jste, jaký máte cíl… Chtě nechtě se ale začne vkrádat neutěšitelný pocit, že na tom vlastně vůbec nezáleží. Nedokážete se ho zbavit, to uvědomění je čím dál hlasitější, a vy tak stojíte zamrzlí na místě, po kolena v navátém sněhu, s výhledem zastřeným chumelenicí, a uvědomujete si, že jste vlastně zcela nazí. Nezbylo z vás nic. Všechno zůstalo kdesi v přístavu, společenské nálepky odloupl severní vítr a veškeré vaše volby a názory přehlušil hlas okolních ledovců. Arktická krajina vás odhalí. Zprostí konvencí a společenských rolí, okrade o priority, jen aby vám do hlavy posléze nasadila nové.
Hodnotový žebříček se zhroutí, dosavadní vykreslená persona uvnitř utichne.
A tak jenom jste. Jste uprostřed ničeho, chtě nechtě ztraceni, a vaším tělem začne rezonovat jediná emoce.
Klid.
